„Čím moudřejší je člověk, tím méně má potřeb.“

Díogenés ze Sinópé

Ten, kdo jí hodně, nebude pravděpodobně zdravější než ten, který jí pouze tolik, kolik potřebuje. Bude mít zkrátka větší pravděpodobnost, že se o něj pokusí některé menší, či vážnější neduhy. To jsou věty, se kterými se mnou budete pravděpodobně souhlasit, a které potvrdí s jistotou i fundovaní lékaři a výživoví poradci. Podle mého názoru se to dá v jistém slova smyslu přenést na velikost našeho bydlení a na naše potřeby, které s ním souvisí. Na základě několikaletých zkušeností s výstavbou malých rodinných domů jsem přesvědčen, že štěstí, které všichni hledáme, není přímo úměrné velikosti našeho obydlí. Dům by měl být pouze tak velký, jak my sami doopravdy potřebujeme.

Před plánováním našeho domu, bychom měli sami v sobě nalézt hranici potřeb a měli bychom se řídit pouze vlastními touhami a sny. Pokud provedeme tuto analýzu opravdu poctivě, tak zjistíme, že mnoho věcí, které jsme chtěli, nám vnutilo naše okolí. Nejde jenom o všudypřítomné agresivní prodejce všech různých technologií a moderních pseudo-výdobytků, které vlastně vůbec nepotřebujeme, ale i o naše malicherné potřeby něco dokazovat lidem kolem nás. Nejhloupější investicí je bazén s drahým provozem, který má reprezentovat náš společenský status, a ve kterém se vykoupeme třikrát do roka. To ostatně platí o mnohých dalších věcech, kterými jsme obklopeni. Pakliže budeme k sobě upřímní, možná zjistíme, že náklady na dům, který doopravdy potřebujeme, nemusí být zas tak velké, jak jsme očekávali.

Diogenes a Alexandr

Možná jste již slyšeli o tom řeckém filosofovi, který žil v sudu. Jmenoval se Díogenés ze Sinópé a byl v mládí vyhoštěn ze Sinópé, svého rodného města. Po vyhnání odešel Díogenés do Athén, kde se připojil k posluchačům filosofa Antisthena, domyslel zásady kynické školy do krajních důsledků a řídil se jimi ve skutečném životě. Po Antisthenově smrti se Díogenés stal hlavním hlasatelem jeho filosofie. Opovrhoval vším majetkem, vlastnil pouze misku z vydlabané dýně, ale i tu zahanbeně zahodil, když viděl, že pes se dokáže napít i bez ní. Je známý především tím, že minimalizoval náklady na bydlení tím, že žil v sudu. Dnes již nevíme, kolik je na tomto lidském příběhu pravdy a zda bylo chování Díogena motivováno spíše zájmem o popularitu a kontroverzi, či niterní potřebou býti blíže Bohu. Jistě si však lze z tohoto příběhu vzít do jisté míry ponaučení a vytvořit zdravý odstup od přízemního nahlížení na naše každodenní potřeby. Dnes bychom o tomto filozofovi nejspíše řekli, že je to squatter, nebo anarchista, ovšem v antickém Řecku si ho patrně lidé velice vážili pro jeho duševní a duchovní velikost.

 „Díogenés večeřel čočku s chlebem. Viděl ho Aristipppos, filozof, který si žil pohodlně díky tomu, že lichotil králi. Aristippos řekl: Kdyby ses naučil podbízet se králi, nemusel by ses živit čočkou. Diogenes odpověděl: Nauč se živit se čočkou a nebudeš muset věnovat takovou péči králi.“

Díogenés ze Sinópé

Inu a co vyplývá z dnešního článku? Je zdravé jíst luštěniny, a to především čočku!