Krásná neznámá je tato minimalistická usedlost, ale především patagonská krajina kolem. Před čtyřmi roky jsem doufal, že Patagonii navštívím. S lodí Viktoria jsme však u Afriky změnili kurz a nakonec jsme dopluli do Karibiku, ale to je jiný příběh. O patagonii krásně píše Jacques-Yves COUSTEAU v knize „Život na konci světa.“ To je ten, co s lodí Calypso objevoval oceán. Fotografie, na níž jsou tyto tři domečky ve mě opět vzbudila touhu zážitky tohoto francouzského oceánografa prožít na vlastní kůži.

Fotku zveřejnil blog: http://cabinporn.com/post/89757711805/abandoned-a-frames-in-lago-general-carrera pouze s určením lokality a autora fotografie.  Tyto, podle terminologie blogu, minimální dřevostavby jistě sloužily, nebo stále slouží, jako úkryt před vrtkavým horským počasím. Možná se jedná pouze o dočasné příbytky pro rybáře, kteří jsou na delší výpravě za úlovkem. Možná jsou to domy, jejichž majitelé zatoužili žít blíže velkým jihoamerickým aglomeracím. Střechy, které chrání skupinu domů ze stran, napovídají, že místní klima umí být poměrně tvrdé. Především vítr zleva, který dal fasádám domů jejich pravidelně oprýskanou patinu. Ten, kdo tyhle domy stavěl možná už dávno nežije, ale tamní přírodu dobře znal a miloval. U nás v ČR by neprošel komín, který nepřesahuje o X decimetrů hřeben střechy, domy nemají řádný odstup, jsou v záplavové zóně, okenní otvory nesplňují normu.

I lidé v Evropě kdysi opustili podobné minimalistické domy a teď jsou na cestě, která je po mnoha a mnoha dekádách vleklých útrap dovede obloukem zpátky k nim.