V naprosté izolovanosti uprostřed severoamerické prérie žije muž, který se rozhodl vyměnit nákladný městský životní styl za skromné, ale absolutně soběstačné živobytí. Za Johnem jezdí návštěvy z celé Ameriky a zajímá je jeho neobvyklý způsob života.

„Prodal jsem dům o rozloze 260 m² a postavil si dům o rozloze 12 m².“

Dalšími objekty na Johnově pozemku jsou stáje, rezervoáry na dešťovou vodu, umývárna a starý karavan. John žil dlouhá léta v New Yorku a v Brooklynu, kde pracoval střídavě jako fotograf a jako dělník na stavbách. Na svůj tehdejší způsob života nijak nenadává, avšak dnešní spokojenost by již za nic nevyměnil.

„Měl jsem vše, co jsem potřeboval, avšak po létech strávených v hektickém městském ruchu jsem začal pociťovat intenzivní touhu po změně. Město mě začalo unavovat.“

Proto se rozhodl k odvážnému kroku a koupil rozsáhlou farmu nedaleko města New York.

„Byla to pro mě velká změna a obrovský krok do neznáma. Ačkoliv jsem brzy zjistil, že nejsem schopný splácet hypotéku a budu se muset farmy vzdát, tohoto kroku jsem nikdy nelitoval.“

Farmu se mu podařilo pronajmout a sám se rozhodl žít v relativně nehostinné oblasti na severu státu New York. V roce 2006 se dočetl o úspěšných výrobcích domácích větrných elektráren a odjel je navštívit do Texasu. Otevřené pláně v Texasu se mu tak zalíbily, že prodal svou farmu a koupil 16 hektarů nehostinné půdy.

John má vše, co k životu potřebuje

Johnů skromný obytný prostor

„V NYC jsem nabral na stavbách mnoho zkušeností, a tak jsem si dům, ve kterém nyní žiji, postavil sám vlastníma rukama. Nejdříve jsem šest dní skládal stěny a poté je během jednoho dne spojil do jednoho kompaktního objemu. Dokončovací práce trvaly celkově asi tři měsíce (střecha, plechová fasáda, interiérové detaily, sytém na sběr dešťové vody atd.). Celkové náklady nepřesáhly 60 000 kč. Na jižní straně domu mám patnáct solárních panelů o celkovém výkonu 225 watů, které jsou hlavním zdrojem elektrické energie. Panely nabíjejí dvě baterie, které bohatě stačí k zásobování vnitřního osvětlení, ventilátoru a počítače. Dalšími elektrickými přístroji jsou podomácku vyrobený 12 ti voltový zemní chladič, který zapínám v nejteplejších letních měsících a mrazák, který vyrobí přibližně 5 kg ledu za týden. Čtyři nejchladnější zimní měsíce ani mrazák nepoužívám, protože teplota v noci pravidelně klesá pod bod mrazu. Vařím na obyčejném propanovém vařiči a občas si něco upeču v solární troubě. Teplou vodu získávám celý rok ze solárního ohřívače. Všechna voda, kterou spotřebuji je dešťová i přesto, že roční úhrn srážek je kolem 25cm. U domu mám reservoáry s celkovou kapacitou cca 80 hektolitrů. Voda stéká do reservoárů přímo ze střech a při největších deštích je možné vodu nabírat z louží a potoka, který se na pár hodin objeví.“

Život s minimálními náklady a mimo dosah inženýrských sítí se mu zalíbil a rozhodl se o své zážitky dělit i s ostatními lidmi. Pravidelně píše články a nahrává fotografie na svůj internetový blog: http://thefieldlab.blogspot.com/